Nejsi, do mých
Snů však tiše vcházíš jako
říjen, denně vcházíš
Skryta tou tmou na můj práh
Blouzním, stokrát láskou ze hry vyškrtnut
A míjen, stačí náhle abych jen svou
Ruku vstáh'
Něžná tkáň, slib dívky - ženy půl
Zášť souhlas, všeho část
Pleť tvá je jen síť mých představ,
Odkud a kam chceš se vkrást?
Nejsi a tak nemáš patřit k těm
Co zítra zklamou,
Radši zavři knížku lží, z té nechci
číst
Však přesto, když tvá dlaň jak pírko lehká
Sáhne na mou,
Už jsi tím, co zdá se jisté, nejsem nic.
A tak já zaspím rád koncert kosí,
Já vždy býval vděčný spáč,
A vím, co že mi přes noc polštář zrosí,
Vím je to jen déšť, ne tvůj pláč,
Nejsi,tvou tvář čas vráskou nezplení
Druhé stárnou, ne ty, nemusíš se bát, co ti schází krom života
Dám ti svůj rád
Ať se dálo můžeš zdát tím čím nejsi.